Muzeum Pražského vodárenství

     Jakou vodu v Praze pijeme? A jak se pro Pražany pitná voda vyrábí? Budeme mít i do budoucna dostatek této životodárné tekutiny? Abychom si na tyto a podobné otázky uměli odpovědět, navštívili jsme v tomto mrazivém počasí v rámci Přírodovědného praktika se třídou 7.A a 9.B Muzeum pražského vodárenství v Podolí. Historická budova vznikla v druhé polovině 20. let 20. století podle projektu Antonína Engela a je technicky zajímavou a historicky i architektonicky cennou stavbu, která je památkově chráněna.

     Celá expozice, která se nachází v této budově, zachovává chronologické členění historického vývoje pražského vodárenství od prvních soukromých vodovodů z 12. století, přes vltavské vodárny renesančního období, po současné zásobování Prahy pitnou vodou. Vše doplňují unikátní artefakty jako model čerpacího soustrojí, včetně kopií vzácných historických listin i dobových fotografií.

     Praha v současné době čerpá vodu ze dvou hlavních zdrojů a to z vrtů v Káraném a z vodního díla Želivka (Švihovská nádrž). Podolská vodárna v současnosti již je pouze jako náhradní zdroj pro mimořádné události. Celé její zařízení je však zachováno a kdykoliv může být opět provoz v těchto nádherných technických prostorách obnoven.

     Žákům se prohlídka muzea velmi líbila a načerpali zde tolik energie, že cestu do školy jsme absolvovali po pravém břehu řeky Vltavy z Podolí pěšky.